kostel Věteřov

O místu:

Novorenesanční kostel z let 1900-02. Kostel požehnán 26. 10. 1902. Fara inkorporovaná rytířskému Řádu křižovníků s červenou hvězdou v Praze. Fara Řádu křižovníků zřízena 1910. Matriky od r. 1789. Pouť na sv. Cyrila a Metoděje - 5. 7., hody 4. neděli v říjnu.

Historie kostela:

Kostel byl vybudovaný v letech 1900 až 1902 z peněz věteřovských občanů podle návrhu kyjovského architekta Gustava Sonnevenda. Kostel byl vysvěcen 26. října 1902. V následujících letech byl Věteřov vyfařen z lovčické farnosti a duchovní správy v samostatné farnosti se ujal řád křižovníků. Později v roce 1908 vybudována na náklady tohoto řádu secesní fara.
Jde o obdélnou jednolodní stavbu s hranolovou věží v západním průčelí a s odsazeným segmentovým závěrem. Průčelí s osově zakomponovanou hranolovou věží je členěno nárožními opěráky a prolomeno dvěma půlkruhově zaklenutými okny. Pod nimi se nacházejí v nikách sochy svatého Cyrila a svatého Metoděje. Plocha věže je prolomena půlkruhově zaklenutým vchodem, nad ním půlkruhově zaklenutým oknem. V úrovni korunní římsy je věž prolomena triforiem. Zvonicové patro je členěno nárožními pilastry s římsovou hlavicí, průběžná korunní římsa se vypíná nad kruhovým hodinovým ciferníkem. Nízká stanová stříška je završena štíhlou osmibokou věží s makovicí a jednoramenným křížem ve vrcholu. Loď je prolomena po třech půlkruhově zaklenutých oknech ve špaletě. Průběžná korunní římsa nese sedlovou střechu nad závěrem zvalbenou a opatřenou sanktusníkem. Interiér je členěn pilastry s římsovou hlavicí a je zaklenut plackami. Kruchta je nesena dvěma štíhlými sloupy.

Historie obce:

Obec Věteřov s 485 obyvateli má katastr o rozloze 818 ha a leží pod Lysou horou, která vystupuje z výběžku Chřibů nedaleko městečka Ždánice. První zmínka o její existenci pochází z roku 1131, kdy byla majetkem břeclavského kostela. Historie obce však sahá mnohem dál – podle zdejšího výšinného sídliště byla pojmenována kultura z konce starší doby bronzové.

V polovině 14. století byl Věteřov již samostatným statkem, který roku 1340 držel vladyka Buzek z Věteřova, nositel erbu beraních rohů. Pravděpodobně sídlil na věteřovské tvrzi, která je poprvé zmiňována v roce 1397. Během husitských válek byla tvrz poškozena a v roce 1447 označena za pustou. Noví majitelé ji již neobnovili. V lokalitě Na Valech se však dochovalo mohutné tvrziště se zbytky opevnění a valů, známé pod názvem Klobouk.

Věteřov patřil postupně rodům Ždánských, Černohorských, Kounických a Lichtenštejnů. Dříve obec náležela duchovní správě v Břeclavi, Lovčicích a Ždánicích. Roku 1902 byl ve Věteřově postaven kostel zasvěcený sv. Cyrilu a Metoději. V letech 1908–1909 zde rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou vybudoval faru, jejíž obnovené průčelí zdobí znak řádu.

K památkám obce patří také boží muka, tři kapličky, několik křížů a soch světců. Významnou stavbou je škola postavená roku 1950. Obec je plně plynofikována, má vodovod a kanalizaci.

Zajímavou lokalitou je Babí lom (417 m n. m.), nejvyšší kopec v okolí, lidově nazývaný Babylon. V dávných dobách byl věteřovský katastr zalit mořem až do výšky 500 m, o čemž svědčí nálezy mořských lastur srdcovek na Babyloně.

Nejbližší události v místě (rozmezí od 1.8. do 11.8.2026)